Moje dovolena ve Vietnamu

S rodinou jsme se rozhodli, ze letos pojedeme na Novy rok do Vietnamu navstivit blizke a zaridit si par veci. Letenky byly koupeny na Sape. Jeste tyden pred Novym rokem stala letenka 22tis, ale hned posledni den v roce (lunarni rok) stala 17.8tis. Chtel jsem zazit atmosferu Noveho roku, ale meli jsme hodne prace, takze jsme leteli az posledni den. Drive se hodne letelo pres Pariz, Londyn, Seoul, ale v poslednich dvou letech zacina byt v oblibe Moskva. Co jsem slysel, tak tam je to (byvalo) hodne spatne s bezpecnosti, ale uz hodne lidi tudy letelo a vse bylo OK, tak jsme to zkusili.

Na letisti jedna znama nas prosila, zda bychom nemohli vzit pulku jejich penez, kvuli kontrolam. Mela u sebe asi 25tis dolaru a 10 dala moji mame. Nevim jak, ale na letisti si toho vsimli a zkontrolovali prave ji. Moje mama stala vedle ni a kvuli tomu (asi) ji take kontrolovali. Ona musela zustat, maximum povolenych penez u sebe bylo 10tis $. Moje mama mela stesti, ze jsem tam s ni byl a rekl, ze jsem ji dal pulku. Po 15 min dohadovani nas pustili.

Letadlo melo zpozdeni. V Moske na mezipristani jsme meli sotva 20 min na transfer. Nas tam vietnamske obcany popohaneli pres pulku letiste jako stado, letadlo na nas uz cekalo. Stihli jsme :)

V Hanoji bylo vse bez problemu, akorat kvuli zavazadlum jsme museli cekat 30 min. Ocekavanych 15 stupnu se rychle zmenilo v 25. Uz na nas cekalo auto a sup domu. Po trech letech prvni dojmy byly: vedro, prach, vsude nedokoncene stavby - jednim slovem, western v Asii. Cesta domu probehla hladce (jeli jsme nejdrive do rodneho mestecka mych rodicu/prarodicu). Na ulici bylo malo lidi. Prvni den v Novem roce, lidi se pomalu jeste zotavuji z oslav (a dalsi jeste pribudou, az do sesteho dne). Doma na nas cekala rodina, hostina a odpoledni spanek. Jeste ten den jsem stihl navstivit sousedy a blizke.

Druhy den jsme poradali rodinne setkani. Vsichni, skoro 25 lidi prislo. Ja jeste pred hostinou jel se setrickami ke kamaradce a pozval ji k nam. Ridit jsem se jeste neodvazil. Hostina probehla hladce, normalni chit chat jako vsude. Normalne by v tom bylo spoustu alkoholu, ale u nas v rodine mame hodne abstinentu. Dalsi 2 dny bylo to same, akorat jinde. Jednou tady, jednou tam...I kdyz jsem 100% vietnamec a jsem na vse zvykly, ale jedno nemam rad. A to jsou mouchy kolem jidel. Evropana to jiste odradi od konzumaci :)

Od sesteho dne se lidi vraceli k beznemu zivotu. Jeli jsme domu, do naseho domu v Hai Duongu. Pronajali jsme si auto (s ridicem). Za necelych 50km cesty nas stalo 500Kc. Ve VN je docela luxus jezdit taxikem. Autobusem by nas stalo 3*30=90Kc. Doma, ve meste bylo zivot rusnejsi. Hromady jidel, cokoli jsme chteli, jsme mohli mit. Kdezto na vesnici, v mestecku bylo vse omezene. Dva tri dny jsme navstivili pribuzne, blizke, rozdavali darky, ktere nam kamaradi davali pred odletem. Proste v polovine kufru byly cizi veci. A to jsme meli celkem 90kg zavazadel.

Od prichodu jsem se sprchoval snad jednou za 4 dny, kvuli chladnemu pocasi. Doma jako venku. Navic teplou vodu nenajdete vsude, musite nejdrive 30 min vodu ohrivat. Uz se mi stalo, ze behem sprchy mi dosla tepla voda. Par nudnych dni v Hai DUongu (nemel jsem zde zadne pratele) a sup do Hanoje.

Tentokrat jsem zvolil jiny dopravni prostredek, autobusem. Mezimestske autobusy jsou odlisne nez v Evrope. Sice jsou nekde nastupiste, zastavky, ale vyraznym rozdilem je to, ze zastavi vsude, kdykoli, kdo ma zajem nastoupit ci vystoupit. Staci rict ridici nebo jeho pomocnikovi. Chce to take umeni zastavit a nastoupit do autobusu, pokud nejste na zastavce. Jelikoz takovych autobusu jezdi denne pred nasim domem, bratranec kdyz takovy bus uvidel, zamaval a bus... nezastavil. Porad pomalu jel, ale dost na to, abyste na neho mohli naskocit. Po nastoupeni jsem si nasel vhodne misto, bus je asi z devadesatych letech, stary a hodne opotrebeny. Navic tu byly jeste minizidle pro dalsi cestujici. Sedelo se vsude, kde se mohlo. 50km cesty do Hanoje me stalo 25Kc. Nastesti tu v autobuse byl cenik a ja se nemusel ptat na cenu. Pripravil jsem si 25 000 Dongu a jako mistni rychle a jednorazove pomocnikovi sdelil "do Hanoje", ktery zacal po 10min cesty brat penize. Jeste nastavit drsny vyraz, aby nikdo nepoznal, ze jsem 20 let zil v Evrope :D

Po hodine a pul jsem byl v Hanoji. Mela me tu sestrenice vyzvednout, tak jsem musel zvolit nejvhodnejsi misto k vystoupeni. Lidi pomalu zacali vystupovat, stacilo hlasite rict neco jako "zastavte mi tam hned za mostem". Ja nevedel kde vlastne mam vystupovat a ani jsem zdejsi cestu neznal. Nakonec jsem nic rikat nemusel, dojeli jsme ke konecne. Hned po vystoupeni mi nabidli odvoz, ja znovu se zdejsim tonem drsne odmitl. Po 20 min jsem se konecne mohl dovolat sve sestrenici. Chtela, abych jel mestskym autobusem sem a tam, ona tam na me bude cekat. Kaslu na to, pojedu drzecem (xe om, taxi v podobe motorky). Chlapek mi uz drive nabidl, ale ja odmitl. Hned jak jsem volal sestrenici a rekl ji, ze pojedu drzecem, uslysel a prisel ke mne. Odvezl me k jinemu mistu, kde na me sestrenice cekala.

Pres husty provoz plnych motorek a aut nas rychle dostala domu. Spolu jsme vecer prisli k domu me kamaradky, pratelsky chit chat, nejake to seznameni, osobni veci a zpatky do jejiho pronajateho pokoje. Ctyrpatrovy dum kdesi daleko od hlavni silnice. Kazde patro melo 2 pokoje o rozloze 16m2 a jeden spolecny zachod/koupelna. Cena 2500Kc za mesic bez elektriny a vody. Dalsi den jsem navstivil kamarady, zkusil ridit motorku v Hanoji, coz byva asi nejtezsi pro zacatecnika kvuli hustemu provozu. Hlavne do nikoho vepredu nevrazit, ostatni si vas sami objedou. A pozor na diry, vselimozne predmety a chodce. Ale taky sranda, kdyz jsem stal uprostred krizovatky, kdyz si myslel, ze je zelena :D

Den zde utika rychle a vetsinou je to prave vecer, kdyz se neco deje. Zda se mi, ze v noci je v ulicich vice lidi nez behem dne. Je to asi zvyk, ze mladi si vecer vyrazi na karaoke, veceri nebo jenom normalni posezeni nekde venku u brehu reky. Dost casto uvidite maly bufet - maly stolek, detske zidle, mistni pochoutky. Na tom utraceji mladi nejvice penez. Chtel jsem si koupit par tricek, kalhot. Sestrenice me tedy vzaly do oblibeneho shopu. Mladi majiv oblibe hodne radi tricka s vtipnymi napisy, vtipne, zamilovane obrazky. Obchod o velikosti 3+1 bytu, ktery ma 5 zamestnancu. Kamkoli jsem se otocil, tam byl 1 zamestnanec. To byl obchod, jeste jsem pak zkusil obchodni dum. Ten uz byl lepsi, lze porovnavat s evropskymi obchodnimi domy. Ceny vetsinou drazsi nez v Evrope. Vsude same mlade prodavacky :)

Po Novem roce byva zvykem modleni, prosby, navstiveni chramu. Znamy jel s kolegou z prace, tak jsem se pridal. Jeli jsme az do Hoa Binh. Pres nekolik hor jsme se konecne dostali k mistu Thac Bo, kde jsou 2 svatyne a jeskyne. Zvlastnosti bylo, ze tyto 3 mista se nachazely uprostred jezera. Nemohl jsem uverit, ze tak vysoko v horach muze byt tak rozsahle jezero. Pronajali jsme si lod, hodne stara. Mela jenom primitivni motor, kormidlo a lavicky k sezeni. Kdyz jsme dorazili ke svatyni, bylo vsude uz plno zakotvenych lodi namackanych vedle sebe. Nevedel jsem, jak se dostanem na breh. Na to jsem se brzo dozvedel, ze misto si musite doslova probojovat. Vrazili do prostredka, primo do lodi a vytlacovali ostatni lode. Je to asi bezne...Na breh jsme se dostali tak, ze jsme sli na jinou lod a od tamtud dolu.

Chram byl nedaleko od brehu. Nebyl moc velky, mel asi 3 mistnosti. Jakmile jsem se dostal dovnitr, nemohl jsem se pohnout. 3 mistnosti a snad stovky lidi. Uctivaci krome penez si privezli i kurata, pecena prasata a ovoce. Na oltari sochy uz nevim koho, ale jsou si vsude stejne jako v ostatnich chramech (ne Budha). Na oltari najdete take truhlu, kam vhazujete prispevky, odpustky, nebo jakykoli duvod ktery mate. Lidi si sem kvuli tomu berou velke mnozstvi drobnych. Uvnitr byla i vestkyne nebo nevim co, ale za asi 10Kc si muzete vytahnout papir s vasim osudem. Vse schovane pod ubrusem. Kdyz jsem se dival, tak tu jedna pani vytahla prazdny papir. Vestkyne jakoby nic dala pokyn, aby si vytahla jiny...Mnoho lidi vyuzilo chramy jako misto k businessu. V zime se tu prodavaji parko-klobasy. Hygiena nic moc, chram ne chram, papiry a spejle si klidne hazeji pod chramem. Ve chramu bylo celkem cisto, ale staci vyjit ven...

Po jednodennim vyletu prijela matka, museli jsme spolu zaridit par veci. Vecer jsme spali v dome jeji kamaradky. Krome hlavniho planu byl dalsim ucelem seznameni me s jeji dcerou. Pak druhy den dalsi jeji kamaradka a to same...