Krátký report ze dne dětí v Praze

Včera se konal den dětí v Praze na Libuši určené pro vietnamské děti. Proč se konal 31. května a nikoli prvního, to nevím. Mohu se jenom domnívat, že v sobotu jsou velké kšefty a lidi jsou více zaneprázdněni.

Dorazil jsem v půl druhé, abych s ostatními připravoval. Oproti loni nás tam nebylo moc, max 10 aktivních lidí. Pozadí pódia bylo rozhodně daleko lepší než loňský. Více dětských motivů a méně textů. Připravovali jsme místa pro děti k sezení, jednoduché podložky za sebou seřazené. Za nimi byly židle pro rodiče.

Jako hry tu byly připraveny koš s míčky, když trefíte míček do koše, mohl jste si vyzvednout odměnu - hračku. Další byla s kruhy, trefením do válce znamenala taky jedna hračka. No jo, moc her k dispozici nebyly. Vynahradili jsme to množstvím bonbónů a občerstvení z "Mckáče". Loni jsme měli připravené 150 porcí, nakonec došly tak rychle, že jsme museli koupit ještě dalších 250. Měly být pro děti, ale i rodiče měli chuť :D

Když bylo vše připravené, bylo už půl čtvrté a děti začaly přicházet. Na pozvánce bylo sice uveřejněno 15:00, ale znáte nás... Děti jsme museli nasměrovat k místům, aby si tam sedli a nepobíhali. Těžká práce. Byly neklidné a stále se dívaly na místa, kde jsou hry a hračky. Ve čtyři odstartovalo první představení. Úvod měl předseda svazu. Moderátory byly zpěvák a mladá dívenka, která vše překládala do češtiny. Postupně se objevily představení dětí z místních vietnamských škol a družin - skupinové zpívání "Tenhle svět je náš...", dětská "žabí" písnička, hádanky, představení bojového umění, moderní korejský tanec od dívčí skupiny a na závěr jak jinak gangnam style, kde všechny děti, i ty dole pod pódiem, začaly tančit.

Během představení občas za mnou přišly děti. Ptaly se, jestli by si nemohly vzít tenhle a tenhle bonbón. Dle pokynů mých bossů, jsem jim měl dávat až později. Kdybychom jim dávali moc brzo, toulaly by se po celém sále a nedávaly by pak na představení pozor. Já ale nemohl odolat dětským prosbám a k čertu s tím, už tu sedí 2 hodiny a zatím ještě nic nedostaly.

Někdy v šest jsme dětem začali rozdávat bonbóny a jídlo (dle mého názoru pozdě) a začali pořádat hry. Jak jsem popsal výše, hračky jsme chtěli rozdat formou her, i když by vyšlo na každé dítě jednu hračku, některé (všechny+rodiče) se vrhly na stůl s hračkami. Já se pokusil alepoň o zprovoznění jednu z her. Děti a i rodiče se neustále potoulali v hrací zóně, takže si zahrála tak 10% dětí. Po těch pár desítek, už tu nebyly nikde míčky :D Pak byly ještě jedno dvě další vystoupení a lidé se začali odcházet. Já měl zůstat a uklízet, ale co, už tu jsem přes 5 hod a bolejí mě nožičky. Tak nashle za rok.

Na závěr malé videjko z akce:

http://www.youtube.com/watch?v=Exa6tTt5S90