Tipy a postřehy

V předchozím článku jsem popisoval svoje každodení činnosti na dovolené ve Vietnamu. Byly to prvních 14 dní. Nic zajímavého se pak nedělo, ale zkusím vám ještě říct pár věcí, které jsem zachytil.

Jako první věc, na kterou musíte dávat vždy pozor je doprava. Jezdíte-li taxíkem, není problém. Jediným možným (malým) problémem jsou nepoctiví taxikáři, kteří když ucítí, že nejste zdejší, pojedou nejdelší možnou trasou a někdy i párkrát okolo města, aby Vás vyždímali. Většinou když jim řeknete adresu, tak se Vás zeptají, jestli je tam tohle a tohle. Jestli nevíte...jste v háji. Před nástupem se podívejte do mapy a pak jim řekněte přibližnou polohu. Sice už ví, ale nebudet se muset bát, že se jízda podraží. Za jízdy si s taxikářem nemluvte. Matka takto prozradila, že žijeme v zahraničí... Občas se zeptejte jak se jmenuje ulice, na které se nacházíte. A bacha na taxikáře, kteří po stisknutí tlačítka nebo 2x rychlým tlačením na plyn změní způsob počítání... Tito taxikáři jsou zpravidla hned u autobusových stanic, na dobře viditelných místech. Radši berte kolemjdoucí taxi na hlavní silnici, stačí zamávat.

Nechtěl jsem jízdu taxíkem tolik rozebrat, protože nebezpečí Vám hrozí spíše na motorce, pokud řídíte. Jsou 2 druhy motorek, číselné a plynové (doslova přeloženo. Číselné = manuální, plynové = automatické). Na první pohled se vám bude zdát, že motorka s automatickou převodovkou je vhodnou volbou, není tomu tak. Hůře se ovládá. Brzdy jsou na řídítce. Zadní brzda (na řídítce vlevo) moc nebrzdí a brzdit předním je hodně nebezpečné, nepříjemné... chce to zvyk a čas, což asi nemáte. Nikdy nesmíte náhle odbočit. Musíte hodně troubit, když předjiždíte, když odbočujete, když jedete za někým, před někým, není to nezdvořilé, ale způsob, jak dát někomu vědět, že tam jste. Bacha na křižovatky. Někde nesmíte odbočit do leva, musíte tedy do prava, pár metrů pak se obrátit. Na první pohled to vypadá jako maličkost, ale představte si, že se snažíte odbočit a uprostřed křižovatky zjistíte, že jste jediný... rychle se pokoušíte napravit, a jedete s davem rovně dál. A právě teď do vás někdo napral...Nejnebezpečnější jsou ale právě klidné úzké uličky. Vlastní zkušenost: z uličky pojedu na hlavní silnici, troubím, sice o mě vědí, ale všichni na silnici jezdí dál. Já jelikož z uličky nic nevidím, jezdím tedy dál a až skoro u silnice se podivám do leva, což bývá už pozdě. A to jsem velmi opatrný, jezdím pomalu a troubím. Mnozí malinko zatroubí a jezdí dál. Takže ať jezdete z uličky nebo po hlavní, vždycky dávejte pozor. Já radši jedu uprostřed silnice.

Když už jsme u křižovatky, vzpomněl jsem si ještě na situaci, které se stalo kamarádce. Na semaforu svítila oranžová a pomalu červená. Zastavila. Mladíci jedoucí za ní si mysleli, že pojede dál (což bývá zvykem) a málem do ní vrazili. U semaforů se dvěma barvami a odpočítáváním je to lepší a moc nehod takto nebývá. Ale i zde pozor, mnoho lidí pár sekund před zelenou už jezdí. Takže pokud vidíte, že máte zelenou a ještě pár sekund, dávejte i přes to pozor.

V celé zemi můžete smlouvat (i v případě taxíků, ale zde se jede zpravidla nesmlouvá). Nejčastěji pojedete na "xe ôm", říkám tomu držeč :D. Poznáte je podle toho, že na sedí, odpočívají na své motorce a jakoby na někoho čekají. Uvidíte-li, že má u sebe 2 helmy, je to on! Za kilometr se platí asi 5tis dongů. Ať už kupujete cokoli, zeptejte se na cenu. Po té ať vám řekne jakoukoli sumu, odečtěte 1/3. Toto jim řekněte, určitě ještě něco řeknou ve stylu, že je to moc levné a takovou cenu nikde nenajdete... Pokud na svém budete trvat, prodá vám. Doma si budete myslet, jak jste super, že umíte smlouvat a měl jste dobrou cenu, zeptáte se blízkých, abyste se pochlubili svým výsledkem, rázem ale zjistíte, že zas tak výhodná koupě to nebyla.

Potraviny, jídlo a bufety jsou všude. Nedoporučuji moc často konzumovat pouliční pochoutky. I pro místní jsou nehygienické a nebezpečné. Zkažené maso upraví tak, že vypadá jako čerstvé. Ovoce obsahují chemikálie, jak dovozené tak i tuzemské. Proto je běžné, že lidi z velkoměst o víkendu pojedou domů na venkov a tam si také kupují zásoby na celý týden. Ovoce a zelenina na venkově bývají bez přísad. Maso je v porovnání s Evropou hodně nehygienické. Ráno prodejci nakoupí od dodavatelů. Maso pak bez ochraných prostředků vystaví na stůl a prodává tak až do večera. Jestli vám to přijde špinavé, máte smůlu. Nemáte na vybranou. Maso si proto kupujte v ranních hodinách.

Nejvíce se v posledních letech rozvíjely restaurace, kavárny a bary. Jsou to místa na pokec, setkání přátel, meetingů. Každá trošku známější restaurace má svoje speciality. Tyto speciality jsou nové a unikátní, právě tím lákají lidi. Po dvou, třech letech se celé speciální menu změní na nové. Naše mentalita je taková, že zveme obchodní partnery a příbuzné zkoušet nové pochoutky. Nejde ani o to, že to jsou dobrůtky, ale spíše to, že jsou nové, nevyzkoušené. Proto je v noci na ulici tolik lidí. Majitelé si dokonce pronajímají "chytače", kteří vás mají nalákat, pomoct s motorkou. S kamarádkou jsme jeli okolo a najednou jeden mladík šel směrem k nám, zastavil nás a chtěl nás nutit jít k nim do restaurace. Takže se nebojte, když Vás na ulici někdo zastaví. Buď vás chce někam nalákat nebo okrást.

Peníze si nenechávejte na jednom místě, rozdělte je. Levá, pravá kapsa, drobné, velké. V případě, že by vás okradli, tak máte ještě druhou kapsu. Berte si s sebou jenom Dolary a měňte v malých soukromých zlatnictvích. Tam dostanete lepší kurzy.