Je tu další povídání o Vietnamcích v ČR. První část jste si mohli přečíst
zde. Ještě jednou připomínám, že to co tu přečtete, jsou převážně osobní zkušenosti nebo jsem se dozvěděl od někoho jiného.
Do roku 1989 bylo v Čechách zhruba 2000 Vietnamců. Od roku 1989 do 1996 se toto číslo moc nezvýšilo. Největší počet zaznamenaných příjezd Vietnamců bylo v letech 1996 - 1998 a 2004 - 2006. Po rozdělení republiky, mnoho Vietnamců počítalo s tím, že budou v Čechách pouze pár let a potom se vrátí do své rodné vlasti. Stát byl čerstvě vytvořený a systém práv nebyl ještě ustálen a mohl se kdykoli měnit. Vietnamci měli obavy, jejich budoucnost v ČR byla nejistá a mnozí proto investovali pouze do nutností. Začali se objevovat první stánky. Problémy typu co prodávat a kde nakupovat zboží vyřešili Vietnamci tím, že se rozdělili na 2 skupiny - velkoobchodníky, kteří se starali o dovoz zboží, a maloobchodníky ("stánkaři"), kteří tvořili poptávku. Cigarety a kazety už nefrčely, budoucnost viděli Vietnamci v textiliích. Tehdy v Česku neměla velká část obyvatelstva peníze na oblečení, které v porovnání s potravinami v podstatě dražší. Dodavatelé dováželi zboží hlavně z Číny a Turecka, prodali pak velkoobchodníkům a ti pak dále maloobchodníkům. V jednotě je síla, velkoobchodníci se začali sdružovat.
Takovým prvním obchodním centrem bylo ČKD, později hotel Košík. Maloobchodníci si zde mohli vybrat z široké škály zboží - textil, asijské potraviny či služby jako je tlumočení a vyřizování dokladů, které dělali ti zdatnější s češtinou. V hotelu Košík byl v bytě jeden pokoj o rozloze cca 30m
2, koupelna a WC. Nábytek tu nenajdete. Jediné co v pokoji najdete je postel, všude jinde jsou zboží. Kdokoli sem mohl přijít a nakupovat. Začalo se podnikat i s pokoji. Pokoj v prvním patře byl dražší než ve druhém. Zkrátka, čím blíže ke vchodu, tím dražší. Nájem byl 5 000 Kč měsíčně a odstupné za "lepší" pokoj bylo zhruba 50 000 - 200 000 Kč. Po roce fungování byl hotel Košík známým obchodním centrem mezi Vietnamci. Přijížděli sem Vietnamci ze všech krajů Česka. Kvůli dálce mnoho lidí nemělo možnost zde nakupovat. Jiní v tom viděli příležitost, v Ostravě a v Karlových Varech vznikaly tržnice/centra, kde se vietnamští obchodníci scházeli. Výhody měli ti, co vlastnili auta.V Košíku se prodávalo od 7 rána do 9 večera. Pracovitější zavírali v 5 odpoledne a vyrazili do jiných tržnic (v Ostravě..) se svým zbožím. Vraceli se až o půl noci. To byla pracovní doba každého Vietnamce, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce.
Komentovat