Jak zbohatli Vietnamci

Všude pořád slyším, jak si lidi stěžují, že okolo Libuše, když na silnici uvidí pěkné auto, je v něm Vietnamec. Ano, je tomu tak, ale jak se z nich stali "boháči"? Nebudu tu rozebírat, že bohatých je málo, ale lidi si všímají jenom těch bohatých Vietnamců a pak na každém černovlasém vidí nápis boháč.

Vietnamci v ČR jsou pracovitější, sem tam neplatí řádně daně, prodávají padělky a drogy, ale to ty padělky a drogy, to je tak 0,1%, možná i méně. Pokud jste si všimli, tak jsem napsal Vietnamci v ČR a nikoli jenom Vietnamci obecně. To proto, že Vietnamci ve Vietnamu jsou celkem líní vůči Vietnamců v ČR. Jenom vůči Vietnamcům v ČR ok? Spokojili se s životem a není nic, co by jim tam ohrožovalo. V ČR, je to pravý opak. Dostat se sem stojí malant, každý den něco platíte, zdravotní, sociální, daně, bydlení...Každé ráno, když se probudíte, tak už musíte platit pár stovek. Ale to znáte, Vietnamec tu musí platit vše, co Čech. Ale ve Vietnamu je to jiné, každé ráno se probudím a neplatím ani Ň. Maximálně nájem, ale když je dům můj, tak už VŮBEC NIC. Vidíte, kam tím mířím? Daří se nám v ČR, nikoli proto, že tam nerespektujeme zákony nebo děláme nekalé věci, ale právě to, že jsme neustále pod tlakem a to nás nutí námahat mozek a makat.

Všichni boháči, které znám, zbohatli jinak než byste si představovali.

A: Přijel sem na konci 80. let, oženil se, prodával na tržnici, pak velkoobchod, dovážel textil z Číny, zaměřoval se na džíny a svetry. V letech 2002-2004 investoval do hotelu ve Vietnamu. Nyní má měsíčně po odečtu všech nákladů a výdajů v ČR 20-40tis, 300tis ve Vietnamu.

B: Přijel sem také na konci 80. let, manželka přijela později. Prodával kazety, cigarety, na tržnici padělky. Narozdíl od ostatních, v roce 2002 na tržnici nezůstal, ale investoval do prodejny. Prodejna měla úspěch. Nyní se společníkem jich má 5. Měsíčně 150-200tis. Kč.

C: Se svým bratrem přijeli v roce 1995. Prodávali v Holešovicích. Vstávali v 5 a vraceli se až v 10 večer. V roce 1999 si pronajmuli krámek na Chodově, tehdy měsíční příjem přes 200 tis. Kč. Nikdo by zvenku neodhadl, že takový malý krámek bude vynášet tolik. Po pár letech majitel smlouvu neobnovil, ale viděli v tom potencionál a postupně do několika prodejen. Nyní je 1 ve Vietnamu, druhý v ČR má příjem 100-150 tis měsíčně.

D: Jako ostatní prodával textil na tržnici Vietnamcům, ale narozdíl od nich, v ČR žil skromným životem a peníze posílal synovi. Ten pak v letech 1996-2002 kupoval nemovitosti. Koupil celkem 7 nemovitostí. Ceny se tehdy pohybovaly v rozmezí 50-200tis. Kč za 1 pozemek. I když je nyní ve Vietnamu a nemá žádný příjem, celkový majetek z pozemků činí 60 mil. Kč.

E: Přijel v roce 1996. Měl vozík s pitím. V roce 2002 se s neúspěchem vrátil do Vietnamu. Z ČR měl po 6 letech práce 250tis Kč. Investoval do továrny  na výrobu želez. Nyní má měsíčně 50-100tis.

F: S manželem prodávali v Brně kabelky. Měli úspěch. V roce 2003 expanzovali do Prahy. Manželka prodávala na Libuši, manžel v Brně. Oba od expanze měli ztráty. Rozvedli se. Manželka byla nucena krámek na Libuši zavřít a vrátit se do Vietnamu. Naštěstí tam ještě měla dům na místě, které se pak stal velkoobchodním tržnicí. Dům, který i s pozemkem stál 2mil Kč, nyní stojí přes 30 mil. Teď tam znovu prodává kabelky a měsíční příjem přes 200tis Kč.

G: Vystudoval VŠ ve Vietnamu a v ČR. Uměl celkem slušně česky, tak začal pomáhat s překlady a vyřizováním dokumentů na úřadech. Příjem má převážně z vedení účetnictví Vietnamcům a prodeje faktur. Měsíčně 100-200tis Kč.

Vidíte, že ne všichni, až na toho posledního, zbohatli lekalou aktivitou. Možná někteří sem tam obešli nějaké zákony, ale díky tomu určitě nezbohatli.