Život ve Vietnamu

Včera večer nahlásili vypnutí proudu. V domě je 33 stupňů, 3 hod ráno a klimatizace funguje krásně, bez ní by se nedalo spát. Okolo čtyř vyply proud. Víte, že nejpoužívanější věta ve Vietnamu je právě "vypli proud!"? Ve čtyři, v době kdy bych očekával, že všichni už hluboce spí, zazněla kdesi v sousedství tato legendární fráze. Probudil jsem se, připojil USB větrák k notebooku a spal dál.

V 7 došla notebooku šťáva a musel jsem vstát. Jelikož elektřina stále ještě nebyla, rozhodli jsme se, že den strávíme v bazénu a pak do Big C na shopping. Tam budou určitě mít klimatizaci. Big C je něco jako Globus nebo Hypernova, v Hai Duong je to pouze jednolopodlažní budova, velká asi jako průměrný Albert. V čem jsem šel spát, v tom jsem šel i okolo města. Super věc na Vietnamu je to, že všechno je tu "normální" a nikdo si vás nevšímá, pokud jste ušmudlaný. Zavolali jsme si taxíka a jezdili ke známému, který tu provozuje plavecký bazén. Už jsem tu jednou ráno byl a celkem prázdnota. Dnes to bylo něco jiného, 5x více lidí. Nebyl jsem zřejmě sám, který si myslel, že před vedrem a bez elektřiny se nejlépe schovává v bazénech. Po koupání jsme šli do Big C. Tam také bylo lidmi narváno. Zde fungovalo jenom osvětlení, jel na náhradní generátor a ten na klimatizaci nestačil.

Na pravo před vchodem do supermarketu stáli vedle stánku s nějakými přístroji "na všechno" 3 mladí lidé. Jakmile projevila matka zájem o dané zboží, jedna vzala židli, druhá představila jejich technologická zázrak a ukázala jak je dobrý, že nikde jinde nenajdeme a třetí jí masírovala ramena. Všiml jsem si, že v obchodě je více pracujících než zákazníků. Ale když si vzpomenu na průměrnou mzdu okolo 3000 Kč a zisk z jednoho výrobku je oproti Albertu o 30% vyšší, tak není čemu se divit. Před vstupem musíte veškeré věci uložit do schránek, dámské kabelky vám dá obsluha do igelitky a zalepí. Má to zabránit drobným krádežím.

Po nákupu jsme si vzali taxíka, zavolal nám ho hlídač. Je sranda, jak každý taxikář nadává jiným do kokotů, jak ostatní neumějí jezdit. Normálně bych si vzal motorku, která je daleko levnější (0,5Kč - 1km), ale kvůli občanskému průkazu ji ještě nemám. Když jsem dorazil domu, zrovna tudy tlačil vozík s bagetami za 10Kč. Zrovna jdu na pingpong a musím do sebe něco dostat. Klub je od mého bydliště 2km vzdálený.Jsem zvyklý chodit pěšky, zabere mi to 10 min. Ostatní na to jenom kývají hlavy. 100m a bere se motorka.

Můj pingpongový klub je v opuštěné budově uprostřed sídliště. 150 Kč na měsíc a po každé, když někdo prohraje, bývá zvykem dát do košíku 5Kč, který se pak použije na pivo a chipsy. Nemusím snad dodat, že se tu více jí a kecá než hraje... Po chvilce hraní začíná pršet a jelikož hrajeme venku na zahradě 4 pilíře ze železa a plachta, tak je každý vánek znát. Jeden pán si došel do rohu pro míček, sáhl na sloup a dostal elektrický šok. Museli jsme hru přerušit a hledat, jestli někde nespadl drát. Ale pršelo, rozhodli jsme se proto, že zítra sem zavoláme elektrikáře.

Když jsem dorazil domu, spustil se strašný liják. Když udeří hrom, nejenom, že je daleko hlasitější než v ČR, ale vy to i cítíte, jak se celá budova lehce otřese. Mnohdy kvůli bleskům i vypínají proud. 

Druhý den se probudím a na facebooku všude obrázky záplav. Záplavyjsou způsobeny hlavně špatnou kanalizací a během dne voda ustoupí. Zeptal jsem se bratrance, jak často se toto děje. Každý měsíc.

Na dnešek nemám žádné plány a ještě k tomu prší, tak jsem se rozhodl, že po dlouhé době navštívím internetovou kavárnu a něco si zahraju. 90% všech mladých tu nyní hraje League of Legends, dřive po Lanu Counter Strike, ale to teďka už není v módě. Skoro všichni hrajou po internetu multiplayer, singleplayer hry nikdo nehraje, kromě Playstation her, ale tam se zase jenom fotbal. Sedí tu mladí studenti a školáci, někteří i přes noc. Celou noc až do rána to máte za 7 Kč.

Druhý den ráno, už od 6hod slyším, jak venku jezdí auta a motorky. Od sedmi souseda, který u nás před vchodem remcá, jak Vietnamci jsou všichni chytrolíni, že nejsou jako Evropani, že všichni tu kradou, až je to normální. Nedá se spát, musím vstát. Dneska sluníčko pěkně svítí, to bude zase vedro! Musel jsem pak odvézt matku na katastrální úřad a převést tam nějaká práva o užívaní nemovitosti. Už toto řešíme přes 3 měsíce. Úředník, který toto celé spravuje po nás nejdříve chtěl tyhle a tyhle dokumenty, když jsme je přinesli, schválně špatně zapsal číslo občanského průkazu, někdy po telefonické dohodě řekl, abychom přišli, on za 5 minut tam už nebyl.

Nakonec nám řekl, že toto udělá za 8tis. Kč a že nikdo jiný než on to už neudělá. Tak to teda ne, jsme sice noví, ale ne hloupí! Naštěstí malíř pokoje, kterého jsme si začátkem měsíce pronajali měl strýce a ten shodou okolností byl jeho šéfem. Dostali jsme jeho číslo a zavolali, řekl nám že je to lehká věc, ať tam ráno zajdeme a on to vyřídí. Druhý den jsme nemohli, ale třetí den, když jsme tam šli a zeptali, jestli tam je jejich vedoucí, tak všichni nám vyšli vstříc. Asi se báli, že budeme bonzovat :) Celkově nám to nestálo nic, ale pro jistotu jsme dali 1000 Kč jednomu, který tam pracuje, aby se na dokumenty podíval, jestli je vše v pořádku.