Vietnamci v Čechách, část I

Mnoho lidí mě stále pokládají otázky jako, jak a kdy se tu vzali Vietnamci. V tomto článku vám řeknu pravdu, která zůstala pouze mezi Vietnamcema. Vietnamci se poprvé objevili v ČR (tehdy ještě Československo) na konci 60. let. Přišli jsem hlavně kvůli vzdělávání. Vietnam kvůli válkám zaostával a vláda poslala lidi do komunistický zemí, aby se přiučili v různých průmyslových oborech. Mezi tyto státy patřilo i Československo. První generace Vietnamců sem přišla pracovat v továrnách, někteří pokračovali ve studiu. Nejznámější školy byly ČVUT v Praze a technická univerzita v Ostravě. Jejich život na začátku byl hodně těžký, hlavně kvůli jazykové bariéře. Nebyl tu totiž žádný tlumočník či jazyková škola. Jazyk se museli naučit sami. "Co to je" je otázka, kterou nejčastěji používali. Jediným kladem bylo lepší životní úroveň - dostatek jídla, pěkný byt, příjemné prostředí... Někteří by si mohli myslet, že tehdy měl každý málo a říct, že Vietnamci měli dostatek jídla je luxus. To ale není pravda. V porovnání s Čechy měli Vietnamci stejné porce, ale Vietnamci zažili ve Vietnamu takovou chudobu, že i to málo bylo pro ně hodně.

Ti, kteří sem přišli, aby si něco vydělali a poslali svým rodičům ve Vietnamu, se pomalu zorientovali v místní prostředí a začali podnikat. Nejprve to byly kazety, cigarety a hodinky koupené. Nakoupili od velkoobchodníků nebo v Polsku a prodávali v metru, neboť k dispozici nebyly ještě stánky a ani by neměli peníze na obchod (ani nemohli, tejdejší zákon to zakazoval). Museli denně utíkat před policí a skinheady. Hodně Vietnamců bylo mláceno skinheady. Ztratili zboží a odnesli si modřiny, v horších případech zlomené kosti, které kvůli finanční situaci nemohli jít do nemocnice. Za každý výdělek si půlku nechali a za druhou půlku si koupili žvýkačky, parfémy, jízdní kola, zubní kartáče a další drobnosti, aby mohli poslat svým blízkým ve Vietnamu. Když jim vypršel vízum, museli se vrátit. Kdo tu chtěl zůstat, musel si vzít Češku a nebo tu zůstat nelegálně. Určitě jste si všimli, že nejvíce míšenců jsou ročníku 85-91. A toto je jeden z mnoha důvodů. Sám nějaké znám a u drtivé většiny se rozvedli. Nemohli se přenést přes odlišnosti kultur. Vietnamec chce manželku domácího typu a Češky jsou spíše svobodné povahy. Vietnamci šetří a neustále myslí na horší časy, neboť toto zažili a myslí preventivním způsobem.

Zhruba 1/5 Vietnamců odešla z Česka do Německa, Berlína. Mezi Vietnamci se hodně povídalo, že Německo je lepší než Česko. Podobně jako v Čechách, začali tam na ulici prodávat cigarety. Množství Vietnamců stále rostlo a s tím i kriminalita. Objevili se první gangy, kteří ovládli určité části města. V určité míře bychom je mohli nazvat mafiány. Každý vydělaný peníz museli schovat a nebo poslat domů. Pokud by někdo přišel na to, že má hodně peněz, hnedka by ho okradli. Velkoobchodníci nebo lidi s vyššími přijmy začali zaměstnávat jiné Vietnamce, aby jim s prací pomáhala a částečně také jako bodyguardy. Pak přišla revoluce a všechno se změnilo. O tom si povíme příště.