Vracime se do Vietnamu

Uz to jsou 2 roky, kdy jsem zacal planovat navrat do Vietnamu. Rodice skoro 60, ziji tu pres 20 let. Podnikani nic moc a nadklady na zivobyti tu je az moc drahe. Mala chybicka a jdete ke dnu. Rozhodli jsme se vratit se do Vietnamu, na delsi dobu.

Meli jsme stredni kramek na Libusi na Sape. Nebyli jsme jedini, komu se v poslednich letech nedarilo. Vlastne celkove, jsme v minusu nebyli, ale i tak bychom na ten minus jenom cekali, kdybychom zde zustali. Ve Vietnamu mame dum a nejaky ty pozemky, takze se o zivobyti nemusime moc obavat. Ale jak rychle se dostat do Vietnamu a bez ztrat. Zde krome kramu a zbozi jsme meli jeste byt. Takze jsme museli vse perfektne nacasovat od prodeji bytu, auta a zbozi. Kdybychom prodali byt prilis brzo, nemeli bychom kde bydlet + stehovani celeho bytu, adresy + baleni veci a nasledne poslani do Vietnamu.

Nejtezsi byly zbozi. Jak je rychle prodat. Neni to tak snadne, jak by si kazdy mohl myslet. Nestaci pouze snizit cenu a to vse behem tydne prodat. Meli jsme sezonni zbozi, prevazne rukavice. Nikdo rukavice nechtel, ani i kdyz jsme zlevnili z nakupni ceny 45kc na 30kc. Tehdy bylo jeste jaro 2014, tak jsme chteli postupne vse pomalu prodat a snad v zime to vse prodame a za normalni cenu bez ztrat. Kazdy mesic jsme platitli 11tis za misto, sem tam benzin a jidlo, pomalu by se nam to ani nevyplatilo takhle dlouho cekat. Ale jeste par mesicu a bude sezona. Zkusili jsme to. Na sklade nam zustali doslova kramy a zbozi z minulych letech. Porizovaci cena byla v poronani s dnesni dobou hodne dobra, navic jsme necekali zadny zisk, tak jsme vse prodali za porizovaci cenu nebolehce pod. To nas udrzelo nad vodou na par mesicu az do letosni zimy. Jak jsme zbozi pomalu vyprodavali, zbozi v kramu ubyvalo. Kdo by kupoval mix starych zbozi navic v poloprazdnem kramu? Doplnili jsme tedy zbozi od dlouholetych partneru, aby kramek nevypadal jako sklad, s tim, ze kdyz to neprodame, muzeme pak vse vratit. Zustali nam tedy akorat rukavice a kontejner byl zase nacpany zbozim. Bohuzel i letosni zima nebyla podle ocekavani a byli jsme nuceni jit jeste pod cenou. Zimni rukavice jsme prodavali znamym za 10-15kc. A i tak nam delali laskavost, protoze ve skladu stale maji plno rukavic z lonska atd..

Jelikoz jsme nevedeli, kdy zbozi vyprodame, byt jsme si jeste nechali. Je to docela blby, kdybychom nabidli k prodeji byt a ptali by se, kdy bude byt k dispozici. Zadny presny termin jeste nebyl, museli cekat na uplne vyprazdneni kontejneru. Coz se stalo az na zacatku ledna, kdy jsme aktivne nabizeli a vraceli zbozi. Uprostred ledna jsme uvazovali o prodeji bytu. Pocitali jsme s -100 -200 pod beznou cenou. Obavali jsme se hlavne toho, abychom tu pak po vyklizeni kramu netrceli jeste par dalsich mesicu. Bez prijmu by kazdy mesic znamenal -20 az 30 tis. Prumernou cenu bytu jsem si nasel na internetu. Zkusil jsem take rk Maximu, protoze nemam moc zkusenosti s prodeji bytu. Tam nam nabidli o 300-400 pod prumerem. Asi vedeli, ze spechame. Druhy den jsem se zeptal rk blizko naseho bytu, mala mistni firma, a tam nam rekli zase az moc. Jeste mi tam pani ukazovala, ze ma pres 200-300 zajemcu,kteri tu hledaji byt a jsou schopni nabidnout tu a tu cenu. Velmi hezke, ale neco tu smrdi. Doma jsem si to vse musel overit. Zajemci nejsou skutecni nebo to BYLI jejich klienti. Na internetu o nich nekdo psal, ze nabizeji neexistuji domy a byty, pokud se jim ozvete, strci vase info do systemu. Rekl jsem si, ze jo, firma je tu nova, udelal bych to same. Druhy den rano prisla starsi pani a klasicky chit chat. Rekl jsem ji, ze si to jeste promyslime a at to nikam nedava.

O par hod pozdeji mi pani z realitni kancelare zavolala a rekla, ze mi nasla zajemkyni a hodne specha a rada by jeste dneska se prisla podivat na byt. Pani tedy vecer prisla. Prohlidka trvala 15 min, byt chtela, my tez souhlasili. Nasledujicich par dnu nas rk porad popohanela, abychom rychle podepsali tu a tu smlouvu, jinak nam utece. Hodne jsme se bali, ze to bude nejaka finta. Firma nema zrovna nejlepsi povesti a navic, vsechno slo az prilis hladce. Rozhodli jsme se proto pro vlastniho pravnika. Penize se poslali nasemu pravnikovi a bylo OK. Do konce mesice jsme museli byt vyklidit, coz OK nebylo. Vzhledem k tomu, ze veci nepresouvame z jednoho bytu do druheho, ale primo do Vietnamu, tak pres 500kg veci docela sila. A to jeste nepocitam nabytek a dalsi veci.

Nastesti od leta tu je sluzba pro posilani veci do VN za 200kc/kg s dopravou az do domu. Typek ma znameho ve Vietnamu, veci projdou bez kontroly, bez cla a ruznych dokumentu. Kazdy den jsme veci zabalovali. Celkove jsme poslali 450kg veci. Mozna si rikate, co jsme si to proboha posilali, ze tolik. Lednicku, televizi a nabytek jsme darovali, ale obrovske mnozstvi harampadi nahromadene behem 20ti letech se tezko vyhazuje. Sklenice na vino jsou ve VN hodne popularni a cenne. Obleceni, domaci potreby a dalsi drobnosti. Ty sice ve VN jsou mraky (jsme hned vedle Ciny) a levnejsi, ale maminka si nedala rici, pry musime pak ty veci znovu koupit = penize a cas, a jeste ty veci jsou "smejdi" a nejsou na evropske urovni i kdyz jsou ze stejneho mista. Byt jsme vyklidili a zbytek darovali. S kufry jsme sli ke znamenu a tam jsme 14 dni take zustali. Mezitim jsem musel ukoncit veskere sluzby, zmenit adresy, prodat auto, zastavit zivnost, uhradit socialni a zdravotni pojisteni. Jednosmerna letenka do Hanoje pres Moskvu stala jenom 10tis. Let byl v pohode, tak custe :)