Vietnamská válka

Válek ve Vietnamu bylo hodně, ale jenom jedna si získala pozornost od všech na světě. Byla známá jako americká válka ve Vietnamu, která trvala od roku 1959 až do 1975. Válka skončila vítězstvím Severovietnamců. Lidské oběti ve válce nikdy nevyblednou. Více než 1 mil. vojáků a přes 1 mil. civilistů zahynulo během této války.

Válka byla mezi Severním a Jižním Vietnamem - plně Amerikou podporovaná. Po porážce Francouzů byl Vietnam rozdělen na Severní a Jižní. Severní Vietnam s hlavním městem Ha Noi a komunisty v čele a Jižní Vietnam, Vietnamská republika s hlavním městem Sai Gon (nyní Ho Či Minovo město).

Komunisté chtěli zemi sjednotit, požádali na pomoc od svých soudruhů Číny a Sovětů. Na Jihu měli připravenou armádu partyzánů pod názvem Vietcong, kteří měli armádu podpořit zevnitř. Vůdce JV byl Ngo Dinh Diem, který se rychle stal nepopulárním a zastřelen. 

Během Indočinské války v roce 1950, Spojené státy posílali vojáky na jižní Vietnam. Měli nejprve pomáhat Francouzům. V roce 1956, Američané měli převážnou kontrolu nad ozbrojenými silami v Jižním Vietnamu. Počet amerických vojáků se zvýšil od doby prezidenta J. F. Kennedyho, který byl zodpovědný za zasílání 16 000 vojáků. Výraznější nasazení byl pod správou Lyndona Johnsona.

Zatímco téměř všechny ozbrojené síly odešly po Pařížské mírové dohodě, poslední jednotky odešly až v roce 1975. Během konfliktu, střety se odehrály v  mnoha různých formách. Nejčastějším cílem byl průmysl a infrastruktura, která měla oslabit morálku nepřítele. Z velké části byly provedeny leteckým bombardováním. Chemické Defolianty byly také nasazeny jako zbraň proti jednotkám ukrývající se v horách a džunglích. Kvůli tomu byli vojáci SV nuceni k partyzánským útokům.

Během volby v USA v roce 1968, Richard Nixon provedl slib "mír se ctí". Jednalo se o budování AVRN, aby mohli zvládnout obranu republiky Vietnamu (JV) - později známá jako "Nixonova doktrína". Strategie se setkala s opovržením od některých kvůli množství padlých vojáků a civilistů. Ačkoli mnoho podobností byly natažené mezi Nixonem a Kennedym, pokud jde o strategie, Nixonova touha pokračovat ve válce ho změnila v osamělého politika. Největší ránou byla odhalení masakru v My Lai, kde došlo z zabíjení civilistů, včetně žen a dětí, vyvolal pobouření v mezinárodním měřítku.

Na konci roku 1968 měl SV finální plán na vyhánění Američanů ze země. Strategie se uskutečnila na svátku Tet - Ofenzíva Tet. Útok byl rychlý a zaskočil americkou armádu, ale krátce na to byla odražena. Celkově ale vyhrál SV, hlavně díky vlivu na lidi. Rok poté zemřel Ho Či Min a ve své závěti napsal, že by rád viděl válku dotaženou až do vítězného konce.

Pařížská dohoda v roce 1973 měla ustat bojové situace všech zúčastněných stran a Američané se museli do 60 dnů stáhnout. Když Saigon padl, skončila i válka. Američané se stáhli a celý Vietnam se sjednotil pod komunistické vlády.